Z iluzí popelem

  Když ztrácíš iluze,
  jakoby končil svět,
  a skrytý pramen duše
  byl navždy umlčen.
  Snad ještě hvězdy ochutnáš,
  šumivé, vzdálené, slané jako slzy,
  trpce hořké...

  Zvláštní představy,
  svět totiž končí neustále.

  Budou-li z prsou rvát ti srdce,
  budeš se smát?

  Jsou někteří, a bůhví,
  konec světa odvracejí,
  láskou či hloupostí
  (co se než navenek hloupě tváří),
  nebo jim přeje náhoda?
  Možná díky nim se Země dosud točí.

  Tak nezoufej,
  i ty křehkou vášeň řiď rozumem,
  aby mohla žít každodenním zmrtvýchvstáním,
  jako fénix vznést se nad vlastním popelem.

  A pamatuj,

  vesmír není plochý.

_

https://www.youtube.com/watch?v=0AC4ovCUs4Y

Hans Zimmer - A Way of Life