zvonivě šumivé údery křídel.
Pak šplouch a cák,
a z rybníka za návsí
křik divokých kachen.
Reb kvak kvak!
Stmívá se v rákosí.
Padá podzimní chlad.
~
Někdy si připadám ztracená,
a tolik ráda bych si sáhla na hvězdu.
a tolik ráda bych si sáhla na hvězdu.
Trpělivě naslouchám...
Již nečekám, že v rákosí přistane hvězdolet
s reliéfem vesmíru.
s reliéfem vesmíru.
Jsem panožkou stélky,
zlomkem světa,
způsob, jak také žít.
Chvěji se...
%20-%20M%C4%9B%C5%99%C3%ADtko%20(25%20%25)(1).png)
Žádné komentáře:
Okomentovat