Kružby (2)

_

V závětří, jako ptáci, 
sny vetkaly do prostoru tajemnou kružbu drah,
zrušily těsné míry, nejasné uniká.

„Spěchej, tiše mlč,
je třeba vidět, hmatat, hledat něco za..." 

Kamkoli se ubírám, přežít mohu pouze s ideály.                                     

                                                               _

                                           Mezi hvězdami
                                           zrcadlo víl,
                                           v odlehlém zákoutí
                                           růže z alabastru se rdí,
                                           dychtivě čeká, zda měsíc si přivoní.

                                           Pár kroků opodál hřbitovní schody strmí k neživým.
                                           Zbytek noci vydechuje tajiny,
                                           k ptačím křídlům nebe jitří,
                                           když 

                                           krůpěj rosy zahlíží
                                           ustupující měsíc
                                           v polibku
                                           alabastrové růži

                                               

                                                                                                                                  

                                                                                                                           

                 _

 „Koupej se v životě, ponoř se tam,

                                                     kde je nejprudší, nejhlubší,

                                                     otevři svou bytost dokořán..."

                                                                                                       

... protože, já se stává Já teprve prostřednictvím Ty

                              

                             _

https://www.youtube.com/watch?v=jabih9mV6RQ

Pomme - On brûlera

Tenký jako vlas

Čas propůjčený k žití,
plyne_  a nevím, kam...

Beztvará mlha,
zdlouhavé bubnování,
provazový most tenký jako vlas
či z pianina strunoví,
pod ním město bez tváří,
údolí nevidomých iluzí.
Měsíc má dnes krátery od těžkých kapek z řas.
Ani slunce svit a zář nejsou nekonečné.
Proč pátrám po nedosažitelném?
   

             Rozkývat vzduch, milovat!

_

https://www.youtube.com/watch?v=j-Thn2uRnLk
Rameau: Les tendres plaintes

Panenské jablíčko

Říkáš, že láska není?
Ale já ji vidím...
-

Radost je obyčej obklopený hudbou.
A také, když pozoruji oblohu,
kterak se vznáší nad zemí.
Trpělivě vyhlížím osudovou hvězdu,
a přitom vím,
že dávno prolétla, kdesi...
ponořila se do studny,
až voda vysoko vyšplouchla,
celou mne umáčela,
nebo jsi to byl ty?
-

Už není nic, co by mnou mohlo otřást,
ani když rybník se vylije z břehů,
anebo zřítí se nebesa.

Přesto... ráda bych zahlédla s nemovitostmi obchodníka.
    Je k mání rajská zahrada a s ní panenská jablíčka?

https://www.youtube.com/watch?v=A8fM_TxZ0Tw

Franz Schubert / Impromptus Op. 90 No 3 / David Fray

Nesměle jarní

Bělavé pastviny,
pasou se beránci...

Jako pod sněhem spí propletené kořeny,
cítím vedle mě tebe, sen jsi?
Raději nepochybovat,
nic si nepřát,
v beranidlo něhy
vklíněnými prsty zvolna
otvírat blízkost nekonečna,
dlouho skrývané já, plaché,
že neví co dělat, když zaslechne:
   Mám rád.  

Zpod sněhu ven se derou prvosenky...

_

https://www.youtube.com/watch?v=A8fM_TxZ0Tw

Franz Schubert / Impromptus Op. 90 No 3 / David Fray

Krémový indián

 

Neumím složit obraz světa bez hranic, omezení mezí.
Vím, o čem se mluví, není.
Nedohlédnu za horizont událostí,
ztrácí se v jakési vybledlé nekonečnosti.
A rozum u mě svádí bitvu s city.
Jsem krémový indián na marcipánovém koni.
A plachý vítr, když pláče bolestí,
zraňován o zubatá skaliska hory hoří.
Stavím vzdušné zámky,
jsou ale pevnější než z cihel a kamení,
i sny mám živější než co nežijí__
vzpomínky schované v dlani...

         _

https://www.youtube.com/watch?v=qtitc_2H7ik

Mikhail Pletnev — Rachmaninoff Elegie op3 no1