Poezie, podobně jako sen, je jen jiná možnost života. Možnost mimo čas a prostor...
Nad strništěm babí den se zvedá,z protější stráně vzlétá pták.
Přichází podzim, v plášti z listínese si vůni po dešti v kapsách.
Vrba se sklání u potoka,jak někdo, kdo už dávno ví.
A vítr – poutník bez domovapo mezích sbírá barevné stopy dní.
Žádné komentáře:
Okomentovat