Hledala ve tmě a dešti a mlze
kohosi
kdo by jí nakrmil neexistující duši
napadlo ji
jestli ve chvíli kdy vidí jen mrholení
lidé tam nahoře za okny
mezi tisíci zářivými lákadly
mohou pozorovat hvězdy
raději se očima vrátila k zemi
kolísala mezi realitou
pro jednu tady pro druhou tam
hledala dobrodince
jenž nosí po kapsách rozesmáté štěstí
když z husté promrzlé mlhy
kdosi napřáhl živou a teplou dlaň...
%20-%20M%C4%9B%C5%99%C3%ADtko%20(25%20%25)(1).png)
Žádné komentáře:
Okomentovat