Mlčení

znám slovo i mlčení,
jako když vhodím kámen do studny,
neslyším šplouchnutí


... a někde v mý hlavě, za tou oprýsknutou zdí,
proletí čmelák, vítr šustí po poli,
skleněné hvězdy plují po nebi,
a celý lidský svět...


ztrácím se,
ztrácím,
v tichu rozčeřených hladin,
na špičce nosu promlčený sen...