Uvěřit (2)

Některé dny ztrácejí své zářivé barvy,
a purpurové sféry ani spadané hvězdy se nedají rozpoznat,
jejich zbylý třpyt už nikomu
nepatří_

     Chybí mi vůně květin...
setkání mimo vymezení,
kdy najednou vše rozpuká,
dobré i zlé,
živorodé...  

Koho chce přelstít lidská touha?

Zpoza času,
do prostoru,
potajmu,
prosmýklo ticho,
jako když teče vesmír, jsme sami,
chceme být sami,
když se mýlíme,
a já
nevěděla...  

Pohlédni.
Sáhni.
Mám strach,
o nás, 
otisky snů, co nestihl smýt noční déšť,
a vůbec se nesnažím předstírat, že 
nasáklých sladkostmi...

chci znovu uvěřit

_