se krčily ve svých jeskyních,
vyhlížely den,
který nikdy nepřijde.
Na obloze slabě zářily cizí hvězdy,
jako oči šelem,
stahujících se kolem ubývajícího ohně.
Černá obloha pozvolna splynula s černou zemí,
pohltila obzor.
_
Věděl, že legendy lžou,
ale proč by měl ničit jediný pevný bod
v podobě nikdy neumírající naděje?
Přistoupil blíž, vášnivě vzal její sny do svých rukou,
s oblakem údajů vpustil je k ikoně :
zaslíbená Země
kvantová pěna zašuměla
vybublal nový vesmír...
kde jsi, Živote!?
_
https://www.youtube.com/watch?v=fmS_MxfJiCw
Expression - Helen Jane long
%20-%20M%C4%9B%C5%99%C3%ADtko%20(25%20%25)(1).png)
Žádné komentáře:
Okomentovat