Příteli

 

Šel krokem, nikam nespěchal, když
přistoupila ze všech stran
v dotichajícím tichu,
nepřišla mu krásná,
snad nevšední,
nepodobná žádné jiné linii vesmíru;

lehce se usmála: „Příteli..." 
a slunce divě vyšlo.

Nemohl odtrhnout pohled z jejích očí,
měl dojem, jakoby skulinou v jsoucnu
nahlédl k dávnému počátku, prameni,
v tu chvíli potřeboval pít a pít
čistou chladivou vodu...
 

 

 

Scent of a Woman / Por una Cabeza - Carlos Gardel